Žijeme jenom jednou, chci toho využít

23. září 2012 v 17:39 | Ain |  Diary
Nevím proč,ale dnes jsem furt nějak smutná.
Tak se s vámi podělím o ty nejhorší chvíle mého života...
(Napsané oranžovým textem, je to samé co jsem napsala dědečkovy kdež umřel :(*Mám tě ráda dědečku* )

No takže se s vámi podělím o mé nejsmutnější chvíle...

1. příběh- Dědečku?? Spíš??

Když jsem se narodila, rodiče byly šťastní.
Ale věděly že sse nemůžou o mě starat, protože mají hodně práce. Tak mě daly k dědovy. Babička mi umřela před měsícem, než jsem se narodila. Když mi byly 2 roky, máma s tátou mě poslaly k dědečkovy, abych u něho bydlela. (Rodiče měly hodně práce) Žila jsem tak až do mých 4 let. asi po dvou měsícech jsem už uměla líp mluvit, a už jsem jezdila na dědečkové kobylce Charlie. Když na další den, mě dědeček měl v náručí, zemřel. Myslela jsem že jen spí. Tak jsem se ho snažila vzbudit mím hlasitým křikem. Ale boužel eědeček zemřel, to mi došlo až mě uslyšely sousedi a hned zamnou došly. Řekli mi že dědeček umřel. Začala jsem brečet. Nechtěla jsem ho opustit, byl to můj hrdina! Sousedé zavolali mé rodiče, a ti si mě odvezly domů. Asi za 2 dny byl jeho pohřeb. Chtěla jsem aby mě tam s ním nechaly! Ale, prostě jsem ten smutek nemohla udržet. Zemřel, když mě choval v náručí. Nakonec se ukázalo že měl na mozku nádor.

Bolest,Láska,Zrada a Radost

Určitě někdo z vás pocítíl obravdovou Bolest, Lásku, Zradu a Radost.
Nemyslím bolest jako odřené koleno, ale bolest někde tam uvnitř.Něco co vás bolí, trápíte se, ale nevíte proč. Někdo z vás pocítil tu lásku, nemyslím že milujete zvířata a takové, ale TU lásku, uvnitř srdci, né jen pocit, ale pocit v srdci, který vás může i bolet, ale i vřele vzpomínat na to nejhezčí. Určitě někdo pocítil zradu. takovou zradu že to až bolelo. Svíralo vám to žaludek. bolest s podvodu. A poslední, Radost. Nemyslím radost, z dárku. Ale TU radost. Že někoho máte, že jste rádi, že žije jen pro vás. Že vás podží v těžkých situacích. Na někoho kdo vám tu radost dopřeje. Radost se i ukrývá v lásce. Milovat můžeme, nenávidět může, ale soucítit, to jide, jen když vám na někom záleží.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 H. H. | Web | 23. září 2012 v 17:48 | Reagovat

Smutný :(
Jinak máš pravdu, každý to pocítil a hrozně hezky si to napsala! :)

2 Lucy / L. Lucy / L. | Web | 23. září 2012 v 20:17 | Reagovat

jasnee rada spriatelim :) idem si ta zapisat :) a komawo :)

3 Diamond Otaku Penny Diamond Otaku Penny | E-mail | Web | 24. září 2012 v 6:26 | Reagovat

Chapu te vim jake to je nekoho stratit a nekoho najit vim jake to je kdyz te nekdo zradi ale stim se musime srovnat. Nesmime udelat hloupost jako sebevrazdu,kract a tak dale ne to je jeste horsi. Zivot byl stvoren aby jsme stastne zily ne aby jsme se zabijely valcily nejak nesnasely. Kdyz nekdo zemre nedokazeme ho ozivit a proto je zivot cenny nekdy chci abych neexsitovala urcite by to bylo lepsi ale ne nesmime se vzdat musime zit...

4 kira-sayuri-nyu-yume kira-sayuri-nyu-yume | E-mail | Web | 24. září 2012 v 19:42 | Reagovat

tvýho dědečka je mi moc líto :/ fakt s tebou soucítím.....nevím jaký to je někoho ztratit..... :/ mimochodem za aff tě beru tak si mě zapiš a ještě jednou je mi tvýho dědy líto :/ moje babička byla na pokraji smrti

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Design by Lairai :: http://my-magical-wonderland.blog.cz Adobe Photoshop Cs5 Extended Version